Brno, nebo Olomouc. Před několika staletími bylo Brno po dlouhou dobu ve sporu s Olomoucí o postavení hlavního města Moravy. Tento spor zřejmě zapříčinil kníže Břetislav I., který v roce 1055 rozdělil Moravu na dvě navzájem nezávislá území, olomoucký a brněnský úděl. To vedlo k decentralizaci moci a vzniku dvou center na Moravě. Pozice hlavního města Moravy byla stále nejasná, přestože oficiálně byla vždy první uváděna Olomouc. Byla totiž větší a ekonomicky silnější. Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna. Avšak konečné vyřešení sporů o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale. To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou
Labe, je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem (typ říčního ústí do moře) do Severního moře. Je 1094 km dlouhé (v Česku 370,74 km) a jeho povodí má rozlohu 148 268 km² (v Česku 49 933 km²). Na soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od pramene kratší, přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km. U přístavu Cuxhaven ústí Labe do Severního moře. Estuár je dlouhý zhruba 100 km a dosahuje šířky 17 km. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž český název není ženského rodu. Mezi významná města ležící na Labi patří mimo jiné: Pardubice, Kolín, Ústí nad Labem, Drážďany, Magdeburg a Hamburk.