Vše podstatné o dění v našem klubu
Pétanque je francouzský společenský sport pro dvě 1–3 členná družstva, která se snaží umístit koule co nejblíže k cíli - dřevěné kuličce, tzv. prasátku. Princip hry je velmi jednoduchý, ale dokonalé zvládnutí techniky a taktiky vyžaduje pravidelný trénink.
Výraznou předností tohoto sportu je to, že ho může na vysoké úrovni hrát prakticky každý (ženy s muži, starci s dětmi, i tělesně postižení se mohou zúčastňovat všech turnajů) a prakticky kdekoliv (terén hřiště je v zásadě libovolný).
Kluby sdružené pod hlavičkou ČAPEK organizují každý rok více než 100 soutěžních turnajů, včetně Mistrovství ČR v několika kategoriích. Na regionální turnaje se můžete přihlásit i bez hráčské licence!
Každým rokem vysílá ČAPEK své reprezentanty na Mistrovství světa nebo Evropy. Největšího úspěchu dosáhly ženy na ME v roce 2007 v Turecku, odkud přivezly stříbrné medaile. České ženské týmy se na MS a ME prosazují pravidelně. Stejně tak se dařívá i juniorům. Muži ale v mezinárodní konkurenci zatím významnějšího umístění nedosáhli.
Česká republika mimo jiné také některá mezinárodní mistrovství hostila. Nejvýznamnější akcí bylo pořádání mistrovství světa juniorů v roce 2003, které se konalo v Brně. Ve stejném městě se později odehrálo také první kolo mistrovství Evropy klubů, kdy dorazily kluby ze Švýcarska a Walesu. Mistrovství Evropy klubů se konalo také ve Stolíně, kam dorazily kluby z Monaka, Lucemburska, Finska, Estonska a Švýcarska.
Mimo ČAPEK existuje v ČR také několik regionálních ligových soutěží. Seznam těch největších z nich, s velkou účastí hráčů licencovaných v ČAPEK, je k nalezení zde.
Nejpopulárnější je dnes pétanque ve své kolébce - Francii. Každoročně se zde koná více než 10 000 turnajů všech kategorií i významu. Ve Francii je také přes 300.000 držitelů hráčské licence a řadí se tak na 4. místo mezi všemi sporty.
Pétanque je dnes ovšem plnohodnotný celosvětový sport. Mezinárodní federace FIPJP (www.fipjp.com) sdružuje 94 národních asociací ze všech kontinentů. Celkem se pétanque ve světě závodně věnuje na 600.000 hráčů.
ČAPEK je kromě FIPJP také součástí Evropské federace pétanque CEP (www.cep-petanque.com). Kalendář turnajů pořádaných pod hlavičkou CEP je k nalezení zde.
Nejkvalitnější mezinárodní turnaje v bezprostřední blízkosti ČR lze navštívit například v rámci seriálu turnajů Centrope Cup, viz zde.
Hledáte soupeře nebo prostě jen chcete změřit síly s týmy z blízka i daleka? Pak využijte příležitosti zúčastnit se turnaje pořádaného pod hlavičkou ČAPEK (viz termínová listina turnajů). Turnaje jsou rozděleny do pěti kategorií podle požadavků na hráče i organizátora.
Více o jednotlivých kategoriích lze nalézt zde.
Chcete zjistit víc o pétanque? Pak neváhejte kontaktovat místní klub nebo Výkonný výbor ČAPEK.
Jste větší skupina a preferujete týmové zápolení? Pak jsou tu pro vás místní ligové soutěže.
Pétanque se podle pravidel dá hrát opravdu na každém povrchu. Pouze pro soutěže se nedoporučují asfaltové povrchy a trávníky. Terén by měl odpovídat zaběhnutým zvykům pro provozování tohoto sportu. Jaký je tedy postup, pokud se rozhodneme postavit hřiště „na zelené louce“?
Postavit správně terén na pétanque znamená najít souhru mezi několika požadavky: povrch by měl být dostatečně tvrdý, aby byl odolný vůči opakovaným dopadům a úderům koulí. Uprostřed hřiště, kde koule nejčastěji dopadají, se nesmí časem vytvořit široká prohlubeň. Zároveň ale musí být povrch dostatečně propustný, aby stačil absorbovat dešťovou vodu nebo kropení. Pokud je to možné, lze doporučit jednoduché drenážování terénu.
Nejprve se terén vybere zhruba do hloubky 30 cm. Část vykopané zeminy se poté smísí s velmi hrubým štěrkem či kameny (osvědčil se i tzv. stavební odpad, směs kamenů, cihel, úlomků betonu atd.). Tento materiál rozvrstvíme po celé ploše jako podklad, a co nejlépe udusáme. Nyní se může položit i geotextilie, která částečně zabrání růstu trávy. Dále může přijít vrstva buď velmi chudé štěrkové cementové směsi, nebo netříděné štěrkové směsi s přídavkem vápna. To vše pro dosažení požadované tvrdosti. Důkladně udusáme. Nakonec následuje povrch tvořený štěrkem či štěrkopískem. Jeho hrubost zvolíme podle požadované obtížnosti povrchu či podle toho, jestli se na tomto terénu budou provozovat i jiné sporty. Obecně řečeno: „nebojte se kamínků!“ Správný terén při soutěžích se ani zdaleka nepodobá zametené parkové cestičce. Celý povrch se poté „pocukruje“ slabou vrstvou jemnějšího písku. Je potřeba si dát pozor, aby poslední vrstva štěrkopísku nebyla příliš hluboká a měkká. Jakékoliv „plážové“ efekty pro pétanque jsou nežádoucí. Takový postup lze použít i při tvorbě hřišť v halách či jiných zakrytých prostorách. Zde ovšem musíme počítat s možnosti kropení povrchu pro vyloučení prašnosti a udržení požadované „akorátní“ tvrdosti terénu (aby se povrch nezabetonoval).
Oficiální rozměry hřiště jsou 4x15m, pro zdárný průběh hry je možno akceptovat i minimální rozměry 3x12 m. Pokud se rozhodnete postavit více jak jedno hřiště, nemusíte je mezi sebou oddělovat žádnou překážkou (obrubníkem, trávníkem). Ba naopak. Tři pěkná spojená hřiště Vám dovolí využít možnosti výběru terénu při každé hře a navíc může posloužit i pro jiný sport (volejbal, čutaná). V případě nutnosti můžete jednotlivá hřiště od sebe oddělit na zemi nataženými provázky.
Doporučuje se ohraničit hřiště za územím ztráty dřevenými zábranami (telegrafní sloupy, pražce). Dřevěné zábrany jsou svými vlastnostmi lepší než betonové. Lépe tlumí nárazy koulí.
Ale to už nemusíme zkušeným koulistům připomínat. Věříme ovšem, že ploch určených pro provozování pétanque bude v Česku přibývat a tohoto návodu využije i spousta nováčků. Proč si třeba na chalupě neudělat „bulodrom“?
Zdroj:ČAPEK