Vše podstatné o dění v našem klubu

Brněnská přehrada (v hantecu Prýgl nebo Prygl) nebo vodní nádrž Brno, zastarale též Kníničská přehrada či vodní nádrž Kníničky, je rozlohou největší vodní dílo na řece Svratce. Vznikla vystavěním hráze na 56. říčním kilometru Svratky a zatopením údolí s obcí Kníničky. Přehrada dříve sloužila jako zásobárna vody pro Brno (nyní se využívá vody z Vírské přehrady a vody z vrtů v Březové), k rekreaci a také jako zdroj elektrické energie. Většina plochy přehrady je součástí přírodního parku Podkomorské lesy. Na západě brněnské městské části Bystrc, zhruba 12 kilometrů severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou je hrad Veveří.

Brno – Slatina, pamětihodnosti.

• Přírodní lokalita Stránská skála, která přinesla mnohé nálezy pozůstatků prehistorického života.
• Kostel Povýšení svatáho Kříže postavený roku 1947.
• Zvonice na Přemyslově náměstí, tzv. kaple sv. Floriána, byla postavena v roce 1703 podle návrhu architekta Domenica Martinelliho. 
• Kaplička zasvěcená Panně Marii postavená roku 1911.
• V okolí jsou objevovány zkameněliny obratlovců z období druhohorní jury, mezi jinými i fosilní zub dravého dinosaura (teropoda) a fosilie dravých mořských plazů pliosauridů, kteří zde žili v době před 160 miliony let.

Hora Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Dříve udávaná výška 455 m n. m. je výškou geodetického bodu, ne nejvyšším místem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit.     Kopec Říp s rotundou je chráněn jako národní kulturní památka. Každoročně se na   Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.

Poprvé je obec zmíněna v zápisech Desk zemských roku 1555. Zápis připomíná starší zmínku o Vědomicích z roku 1505, kdy se po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka ujali panství Roudnice jeho synové. Tato zpráva je považována za vůbec nejstarší připomenutí vsi. Obec sama je však mnohem starší, jak svědčí archeologický nález kostrového hrobu kultury zvoncových pohárů (2700-2400 let př.Kr.). Katastr obce leží pod historicko-geografickým pojmem Zálabí, které je za řekou Labe z pohledu Roudnice. Vědomice zaujímaly důležitou polohu na pravobřežním počátku pokračování důležité zemské cesty zvané Lužická, která překračovala Labe v místě brodu v Roudnici nad Labem.