Asi 10 minut cesty autem od Albrechtic se nachází obec Chotěbuz. Zde Klub vojenské historie Chotěbuz zrekonstruoval 3 lehké objekty vz. 37 a tím vybudoval muzeum, s cílem ukazovat lidem každý objekt v jiném historickém období. První řopík LO vz. 37 D2 odpovídá stavu z roku 1938, kdy byl pouze nouzově vybaven a vyzbrojen. Druhý objekt LO vz.37 A-160 Z je zrekonstruován do stavu ze 70. – 80. let 20. století, tedy období poválečné reaktivace. Takto upravené bunkry se nacházely hranici bývalého Československa a měly sloužit v případě 3. světové války. A konečně poslední pevnůstkou je LO vz. 37 A- 160, kdy tento objekt a jeho okolí je upraveno do stavu z roku 1945, kdy německé jednotky při ústupu využily i naše bývalé pohraniční opevnění. Dalším okruhem zájmu jsou uniformy a dobová výstroj a výzbroj.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. Obec Lipník leží v okrese Mladá Boleslav a její katastrální území je součástí zrušeného „vojenského výcvikového prostoru Mladá” mezi obcemi Benátky nad Jizerou a Milovice. Katastrální území obce Lipník zaujímá svou rozlohou 933 ha. Obec je položena do oblasti polabské nížiny, která je svým charakterem velmi teplá a suchá oblast, a to i ve srovnání s okolní krajinou. Na návrší její nadmořská výška dosahuje pouhých 250 m n. m. Do obce vede silnice III. Třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V současnosti má PC Sokol Lipník hned tři skvělé hráče v TOP 10: Péťa Vavrovič ml., Petr Fafek a Kačka Froňková. V další desítce je Petr “Čolek” Morávek a Míša Zdobinský. No zřejmě slušný oddíl.
Loděnice u Berouna. Z historických pramenů se o vsi poprvé dovídáme z roku 1088. V místě zvaném V hlubokém se roku 1179 odehrála bitva přemyslovských knížat Bedřicha a Soběslava II. V obci stojí kostel sv. Václava, jehož chrámový prostor pochází z roku 1725. Loděnice má ve znaku stříbrnou veslici s červenobílým praporem na modrém poli. V roce 1966 byl na nádraží v Loděnici natočen jeden z historicky nejúspěšnějších českých oskarových filmů. Ostře sledované vlaky je československý film natočený režisérem Jiřím Menzelem podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Příběh se odehrává v období protektorátu a předlohou se stala skutečná událost. V roce 2003 se natáčelo na místní faře pokračování série básníků, Jak básníci neztrácejí naději.
Nejstarší zmínka o obci Ořech je z roku 993. I když to na první pohled možná není patrné, patří dnešní Ořech mezi nejstarší sídla v Čechách. Už na konci 10. století se obec jménem „Orech“ objevuje v latinské darovací listině českého knížete Boleslava II. Pobožného. Asi dvacet let po založení pražského biskupství se tak Ořech dostal do majetku nedalekého Břevnovského kláštera. Další zprávy ve starých listinách se objevují až od 14. století a Ořech se v nich vyskytuje i pod jmény Orsichov, Ořechov, později pod jménem Wořech. Z roku 1352 je první zmínka o ořešském farním kostele. Nachází se v rejstřících papežských desátků. Na konci tohoto století byla „povýšena“ ořešská fara na vikariát, a Ořech se stal významným duchovním i správním střediskem.