Vše podstatné o dění v našem klubu

Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na skalnatém ostrohu nad řekou se však kdysi tyčil hrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné 2 metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. Komplex obsahoval velký sál, slavnostní síň a menší užitkové budovy na jih od paláce, obehnané hradbou s opevněnou bránou. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů. Církev ho později prodala Janu Smiřickému, který jak se doba měnila, začal s přestavováním, doplňováním, upravováním a  pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celá stavba byla poněkud nesourodá, takže ji pak Václav Eusebius z Lobkovic dal přestavět na dochovaný raně barokní zámek. 

Olomouc (rod ženský, v místním úzu i mužský; hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy . Byla také centrem historického Olomouckého údělu. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije přibližně 99 tisíc obyvatel, a je tak šestým nejlidnatějším městem ČR a třetím na Moravě. Na řece Moravě je městem největším. V její aglomeraci žije zhruba 400 tisíc obyvatel. Olomouc je známá historickými památkami, sloup Nejsvětější Trojice je od roku 2000 zařazen mezi světové dědictví UNESCO a její historické jádro je městskou památkovou rezervací, po pražské druhou nejvýznamnější v Česku.

Helfštýn – pokračování.  Během třicetileté války byl hrad ještě dvakrát neúspěšně obléhán. Poprvé se tak stalo na podzim roku 1626, kdy na hrad zaútočilo dánské vojsko generála Mansfelda. Hrad mu úspěšně odolal, ale František z Ditrichštejna poté převedl správu panství z hradu na zámek v Lipníku. Podruhé hradní posádka pod velením Štěpána bruntálského z Vrbna odolala obléhání švédským vojskem generála Torstensona v roce 1643. Po válce již hrad nebyl udržován, a v roce 1656, i přes nesouhlas majitele, byly zahájeny demoliční práce, které měly v případě války zabránit vojenské využitelnosti hradu. Ještě v roce 1680, za Tökölyho povstání, na hradě sídlila císařská posádka a bylo postaveno podhradní opevnění, které sloužilo jako úkryt pro okolní obyvatelstvo.

Bedřichovice (německy Bellowitz) jsou vesnice, část města Šlapanice v okrese Brno – venkov v jihomoravském kraji  na řece Říčka, 9 km jihovýchodně od Brna. Rozkládají se v Dyjsko – svrateckém úvalu, asi 1,5 km na sever od Šlapanic. Žije zde 338  obyvatel. Roku 2009 zde bylo evidováno 122 adres. O vzniku Bedřichovic existuje pověst o třech dobrých bratrech, kteří založili tři vesnice: Bedřich – Bedřichovice, Jiří – Jiříkovice, Blažej – Blažovice.  Všechny tři se nacházejí blízko sebe na východ od Brna. Zahájení systematického osídlení vesnice se odhaduje do doby 8. nebo 9. století n. l. Nejstarší historické prameny se vztahují k roku 1310. Část vesnice tehdy spadala pod brněnskou kapitulu sv. Petra a sv. Pavla. Podle tehdejších údajů bylo v Bedřichovicích 5 statků a 1 mlýn.